Kuklík: Více než jen
hospoda

„Kuklík není hospoda, Kuklík je životní styl"

Tradiční hostinec s historií od roku 1895 s tradičním karambolem a legendárním sálem s profesionální aparaturou.

Program
Žádné nadcházející akce

Pivnice & Tradice

Vítejte na stránkách českého pivního lokálu, hospody Na Kuklíku. Naše pivnice nabízí tradiční pivní pochoutky, uzeniny a perfektně ošetřené pivo skladované v historických sklepech, které pamatují ještě chlazení ledem.

V klidu se posaďte, objednejte pivo, sledujte sport, zahrajte si kulečník, nebo otevřete zábavnou a plodnou debatu. Pokud jste v sále, bude Vás čekat patrně kvalitní hudební produkce.

Nápojový lístek Nabídka pokrmů
Výčep v lokálu

Příběh hospody Na Kuklíku

Téměř 130 let historie, rodinná tradice a příběh místa, které přežilo války, komunismus i politické změny.

Příběh domu, kterému se téměř sto let říká Na Kuklíku, začal podle katastrální knihy v roce 1895. Tehdy pozemek č. p. 353 v Motyčíně zakoupil Kralupský pivovar a vystavěl jednopodlažní hostinec se sklepením. Budova podle dochovaných dokumentů na tomto čísle popisném vždy sloužila k hostinským účelům. První koncesionář hostinské živnosti, Leopold Ficher – sládek kralupského pivovaru, hostinec provozoval od roku 1904 do roku 1909, a to sám. Poté v něm působili jako jeho náměstci Václav Hanuš (do roku 1927) a do roku 1928 pak František Vacek. V roce 1928 budovu zakoupil praděda Josef Pleticha.

Z vyprávění dědy Josefa Pletichy víme, že Na Kuklíku se hospodě začalo říkat po první světové válce, neboť neznámý veterán z první světové války se přestěhoval do Motyčína z Prahy, kde měl oblíbenou hospodu „Na Kuklíku“. Začal místní hostinec navštěvovat a říkat mu také „Na Kuklíku“. Zřejmě to byl vtipný a populární člověk, protože se název vžil a zlidověl. Ačkoliv se hospoda takto nikdy nejmenovala, ani dnes jí nikdo neřekne jinak než „Na Kuklíku“.

Praděd Josef Pleticha hospodu od Kralupského pivovaru odkoupil v roce 1928. Když vybíral z vhodných budov v rodném Motyčíně, místní zednický mistr Josef Machota mu poradil právě hostinec na č. p. 353. Říkal, že hospoda je tak pevná, že unese „dva štoky“. Toho času provozoval Josef Pleticha hostinskou živnost v Sokolovně a připravoval rekonstrukci. Původně jednopodlažní hospodu s letní zahrádkou nechal vyprojektovat architektem Václavem Ježkem na jednopodlažní hotel s restaurací a tanečním sálem. Název dostal Hotel Sport Motyčín. Ten se nabízel, protože praděda byl ve dvacátých letech kapitánem pražské Slavie, účastníkem olympijských her v Paříži v roce 1924 za národní tým, zakladatelem místního fotbalového klubu SK Motyčín a angažovaným popularizátorem kopané na Kladně. V hospodě založil kulečníkovou tradici, pořádal kulturní a sportovní akce. Hotel bohužel nyní nestojí podle původních plánů. Během druhé světové války se provizorně dostavěl do současné podoby.

Vlivem politických změn po roce 1948 byl pradědou založený klub SK Motyčín násilně spojen s hnidouským Baníkem. Nová rada spojeného sportovního klubu, doplněná o „prověřené kádry“, odmítla SK Motyčínem navrhovaného kandidáta na předsedu Josefa Pletichu. Členové SK Motyčína odešli ze sněmu, byl zvolen jiný kandidát a SK Motyčín přestal fakticky existovat. To mělo vliv na celé dění i v hospodě. Nastalou situaci Josef Pleticha nesl těžce a znárodnění hospody, kterou dlouho splácel, se už nedožil. Zemřel na mozkovou mrtvici 6. 1. 1951 při hře stolního tenisu. Provoz hospody zajišťoval od padesátých let tzv. komunál a dům byl dědovi Josefu Pletichovi vyvlastněn v roce 1961.

Šedesátá léta uvolnění přinesla lepší časy i do hospody. V roce 1964 požádal děda na stadionu SK Kladno známého kladenského jazzového harmonikáře Boru Kříže, zda by byl ochotný každou sobotu hrát na sále Restaurace Sport zábavy. A ochotný byl. Sestavil menší combo muzikantů, z nichž vynikal zejména velmi mladý Vít Fiala, nyní uznávaný jazzový basista a propagátor jazzu. Kromě sobotních zábav, které byly proslulé, se v restauraci hrál karambol na špičkové úrovni a pořádaly se ligové turnaje. V lokále byly tři kulečníkové stoly. Výklenek pro šatnu s podpěrným sloupem vznikl právě kvůli tomu, aby hráči měli dostatek prostoru pro hru i na posledním stole. Ocelový sloup, který podpírá zeď, dodali dělníci z Poldi Kladno, zednické práce byly zajištěny svépomocí.

Poslední zábava se v sále restaurace konala v roce 1977. S nástupem módy disco přestala být živá hudba konkurenceschopnou lidovou zábavou. Po roce 1989 ještě děda provozoval hospodu jako soukromý podnikatel do dubna roku 1995. Poté pronajal restauraci panu Vítkovi. Od roku 2000 provozovala restauraci jeho bývalá žena Bohdana Šámalová. Od prosince roku 2012 se o provoz starám ve spolupráci se sestrou Martinou Loňkovou.

Zanedbanou hospodu s nevalnou pověstí se podařilo probudit a do podoby tradiční pivnice s duchem první republiky. Součástí je dobový nábytek, výzdobu tvoří fotografie s tématikou hospodského života a historických fotek Kladna a Motyčína. Rádi točíme Plzeň a Staropramen nebo Kročehlavy to starých pullitrů z osmdesátých let, je to jeden z mála dobrých věcí, které vznikly za komunismu...

Od roku 2012 zahrálo na sále hospody Na Kuklíku mnoho zvučných jmen z hudebního stvěta. Rád se na Kuklík vrací Vítek Fiala s Jirkou Růžičkou a Lee Davisonem. Mezi nejznámější hudebníky můžeme jmenovat Ivana Hlase, Petra Vondráčka, Petra Maláska s Františkem Kopem, Ivonne Sanchez a Petra Kroutila. V roce 2023 natočila o hospodě Česká televize díl v rámci cyklu příběhy starých hospod.

S úctou hospodský

Jan Loněk

Program akcí

Aktuální program koncertů, událostí a večerů na Kuklíku

Načítám program...
Správa programu

Česká televize: Příběhy starých hospod

Podívejte se na celý příběh Kuklíku v pořadu České televize

Pustit si příběh naší hospody v ČT